V Evropě neexistuje jediný profesionál! Ale řekněte sami: copak jste někdy nehráli bowling? Anebo se alespoň nedívali nebo neslyšeli, jak hrají kamarádi? Bowling je v Česku nesmírně populární. Jen si zkuste zajít v pátek večer do herny bez rezervace. Sehnat volnou dráhu? Nemožné.
Češi se do bowlingu, jehož historie prý sahá až do doby 3 200 let před Kristem, zamilovali. Tady je důkaz: v roce 1997 bylo evidováno pouze 39 hráčů bowlingu, tehdy se v Česku s organizací začínalo. Dnes je evidováno přes pět tisíc hráčů. A další desetitisíce hrají bez evidence Lidé ale bowling stále berou jenom jako hospodskou zábavu. To je omyl. Je to normální sport, kterému se dá strašně lehce propadnout.
Bowling se dělí na dva druhy:
1. rovinový (amatérský)
2. excentrický (sportovní)
Jaké jsou rozdíly? Rovinový bowling preferuje stále většina lidí, kteří si
chodí zahrát s přáteli. Jak je patrno z názvu, koule se hází proti kuželkám
rovně. Kouli se třemi otvory na prsty vám půjčí v každé herně stejně jako boty.
A excentrický bowling? To už je věda. Vlastní vybavení je nutnost, stejně jako koule vrtaná na míru, která má vyosené jádro, aby mohla před kuželkami "zatočit" a vrážet do nich ze strany.
"Ti nejlepší rovináři jsou schopni házet průměrně maximálně kolem 190 bodů za hru a ti nejlepší hráči sportovního bowlingu i o 50 kuželek na průměru více," srovnává Beštová. "Každopádně úplní začátečníci by měli házet aspoň stovku, to je takový základ."
Abyste mohli hrát rovinový bowling, moc věcí k tomu nepotřebujete. Pokud bowling hrajete minimálně jednou měsíčně, investujte do vlastní výbavy. Vyplatí se to.
Co vlastně k rovinovému bowlingu s kamarády potřebujete? Určitě boty, vlastní kouli a tašku na ni. Tohle je základní výbava, je to hygieničtější a měly by se zároveň zlepšit vaše výkony.
Proč? Když si zakoupíte svou vlastní kouli, necháte si vyvrtat otvory na prsty přesně na míru. Tím se vlastně odlehčí váha koule, už totiž nebudete muset používat tolik síly pro její udržení. Tohle se mezi amatéry málo ví, ale je to hodně důležité.
Ke koulím se ještě dostaneme, začneme u správných bot. Ať jste pravák nebo levák, boty pro rovinový amatérský bowling jsou obě stejné. Obě mají klouzavé špičky a neklouzavé paty, to se nemění. Klouzavé špičky oceníte při závěrečném kroku před odhozem. Uvidíte, že v nich budete mít lepší pocit. Na amatérské hraní seženete boty okolo tisíce korun, to stačí. Tašku koupíte do tisícovky.
A teď k tomu nejdůležitějšímu: výběr koule. S tím by vám měl poradit člověk, který je prodává a zároveň vám do nich bude vrtat otvory. I s prací byste se měli vejít do dvou a půl tisíce korun. Jediné jasné pravidlo o výběru správné koule neexistuje. Platí více pravidel, která se kombinují. Nejlepší je, když vám někdo poradí.
Jedno z pravidel zní: Vaše tělesná váha se převede do liber. Jedna libra je 0,454 kg. Deset procent z vaší váhy v librách = váha ideální koule pro vás. Jen pro vysvětlenou – čísla na koulích zobrazují váhu koule v librách. Pro lepší pochopení příklad: dospělý člověk, jenž váží 70 kg (což je 154 liber/10 = 15,4). Vhodná koule pro vás je 15. U dětí platí věk = váha koule v librách. Samozřejmě s přihlédnutím k fyzickým dispozicím. Dělá se taky takový jednoduchý test, kdy natáhnete ruce, kouli si položíte na dlaně a nesmí vás táhnout dolů ani být moc lehká, prostě takový střed.
Nejde to do extrémů, nejtěžší koule se dělají č. 16. U excentrického hraní obecně platí, že ženy hrají s č. 14, muži s č. 15.
Někdo si nechá na míru vyrobit hned dvě koule, aby nemusel při druhém hodu u stojanů čekat, než mu přijede koule po prvním hodu zpátky. Pokud byste se rozhodli pro dvě koule, rozhodně si nechte udělat stejnou váhu. V hernách si všímám, že si lidé berou na dohozy jiné váhy. Ne! Držte se té své.
To platí i pro ženy. U těch je problém se správnou váhou největší. Vybírají si nejlehčí koule na stojanech. To je taky chyba. S dobře zvládnutým kyvadlem, můžou házet s těžší váhou. Když si vezmou kouli č. 8, jak to dělá většina žen, tak ta se od kuželek vzadu spíš odráží, než aby je srazila. Kuželka váží 1,5 kg, tak si to spočítejte. Strike je spíš náhoda.
K vybavení patří i takové menší "vychytávky" jako podpůrné rukavice na zápěstí, puffball, což je míček napuštěný práškem, který krásně vysušuje ruce, hadříky, jimiž si utíráte kouli, a také speciální čističe ve spreji, kterými po hře kouli očistíte, aby nebyla od oleje, jenž je namazaný na dráze.
Vezmeme si přípravu na hod postupně. Důležité je vyměřit si rozběh, respektive vám bude stačit rychlejší chůze. Stoupněte si zády k odhozové čáře, dívejte se přímo před sebe a udělejte 4,5 kroku. Z tohoto bodu pak začněte. Pravák vykročí pravou nohou, levák levou. Kouli máte v tu chvíli u těla. Po dokončení prvního kroku odtáhneme kouli s pomocí levé ruky dopředu.
To už děláte druhý krok a kouli zepředu pouštíte do volného kyvadla. Levá ruka jde pěkně doleva a slouží k udržení stability a ramen. Při dokončení druhého kroku by měla ruka s koulí být podél těla. Pro volné kyvadlo si zkuste představit, že rameno je pevný bod, ruka plní funkci provázku a koule je těžiště. Tím bychom měli docílit trefování se. Když totiž pustíte ve stejném bodě těžiště na provázku do kyvadla, kývá vždy stejným směrem.
Dávejte tedy pozor, abyste rameno nevytáčeli do strany, pak vzniká prostor pro chybu. Záda byste měli mít nahnutá zhruba 15 stupňů dopředu, máme pak více prostoru pro to, kam až koule může vzadu kývnout. Při třetím kroku by měla být koule vzadu nahoře, pak pokračujeme v chůzi i volném kyvadle. Poslednímu, čtvrtému kroku se říká dokluz, z nějž také kouli vypouštíme.
V tu chvíli byste měli mít palec nahoře, dlaň směrem ke kuželkám, pak kouli jen volně vypustíte směrem k šipce, na kterou míříte. Uvolníte ruku a necháte kouli jen volně vyklouznout. Ještě k těm krokům: první by měl být kratší, druhý delší, třetí kratší odrazový do dokluzu, čtvrtý dokluz.
A ještě jedna důležitá věc – při odhozu praváka je důležité pokrčit levou nohu a pravou se snažit dostat za ni. Tak, aby vám vzniklo bezpečné místo na dokončení kyvadla a neškrtli jste si o nohu. A také proto, abyste měli při odhozu stabilitu. U leváka je to vše opačně. I když vám nevyjdou perfektně kroky, vždy je důležité dodělat volné kyvadlo a správně vypustit kouli.
Někdo říká, že když kouli pustíte z výšky a ozve se trochu rána, je to špatně. Není. To, že kouli položíte úplně tiše na dráhu, neznamená, že je to správný hod. Ale v každém případě rozhodně pořádně „prokývněte“ volné kyvadlo. Pak uvidíte, že není potřeba síly, aby koule nabrala rychlost.
Na závěr ještě pár rad: dávejte si pozor, abyste se koulí při odhozu nepraštili do kotníku. Také nepřešlapujte, za čárou je dráha namazaná olejem a lehce byste mohli uklouznout. A také dejte pozor, když berete kouli z podavače, aby nepřijela další a nepřicvakla vás.
Možná jste až doteď nevěděli, jak využít šipky, které jsou na začátku každé bowlingové dráhy. Mají velmi důležitou úlohu: podle nich při hře míříte. Vzdálenost mezi jednotlivými šipkami je pět parket. Pravák šipky počítá vždy zprava, levák zleva. Pokud hrajete rovinový bowling, měla by koule trefovat kuželky v místě, kam vede šipka (pokud hrajete levou rukou, tak z druhé strany). V tomto případě máte největší naději na strike, tedy shození všech kuželek jedním hodem.
Může se vám zdát, že počítání podle parket je příliš složité, ale má to smysl: při sportovním bowlingu míříme třeba na dvanáctou parketu. Ale to není případ amatérů. Vám bude stačit mířit na šipky. Na to pozor, nikdy nemíříme na kuželky. Není to jen v tom, na jakou šipku míříte, ale i odkud vycházíte. Pokud se vám hod povede, zapamatujte si, kde přesně jste stáli (podle teček na zemi) a kudy jela koule na šipkách. K tomu se samozřejmě snažte dělat kroky stále stejným směrem a co nejpodobněji každý hod. Pro rovináře obecně platí: nasměrujte rameno nad prostřední puntík a miřte mezi třetí a prostřední šipku na dráze.
V ideálním případě byste se měli trefovat „do kapsy“ mezi kuželky číslo 1 a 3. To je ideální hod, zvláště pro sportovní bowling. Pro amatérský bowling a obzvlášť pro začátečníky, bude stačit mířit poblíž střední kuželky. Je pravda, že pokud trefíte přesně střední kuželku číslo 1, hrozí, že vám zůstanou parohy. Ale půjde-li koule mírně vlevo či vpravo, pravděpodobnost striku zvětšujete. Dohozy provádějte křížem. Pokud vám zbude jen jedna krajní kuželka, neházejte rovně podél žlabu. Sebemenší chybička znamená, že koule do žlabu zajede.
U dětí je důležité, aby je hra bavila, a pokud jim stále koule padá do žlabu, přestane je to brzy bavit. V některých hernách lze pro ně zařídit, že se jim zvednou bumpery, což jsou mantinely, které zabraňují kouli spadnout do žlabu.
Často se vám při bowlingu stane, že vám před druhým hodem zůstanou stát kuželky dál od sebe. Tomu se říká parohy. Většina parohů se dá shodit. Nejprve se podívejte, v jaké řadě kuželky stojí. Pokud v té zadní, je to nejtěžší varianta. Pokud dohazujete kuželku ze druhé a čtvrté řady, budete mířit na tu bližší, jelikož po zásahu vždycky odletí dozadu a při dobře trefeném hodu srazí i tu zadní. To je „lehčí“ varianta. V zadní řadě byste měli kuželku líznout tak, aby se k té druhé odrazila.
Častá otázka je, jestli lze shodit velké parohy, tedy dvě krajní zadní kuželky č. 7 a 10. Ano, jde to, ale je to spíš náhoda. Jak na to? Musíte házet křížem na jednu kuželku, ale opravdu velkou rychlostí. Kuželka se pak odrazí vzadu od stěny, „omlátí se a semele“ tu druhou. Jenže amatér není schopen hodit takovou rychlostí, nakombinovat sílu a volné kyvadlo. K tomu je potřeba velkého citu. Takže to ani nezkoušejte a hrajte na jistotu, abyste v tomhle případě shodili aspoň jednu kuželku. Každá kuželka je do konečného výsledku dobrá.
Další důležitou součástí bowlingu však je hlava. Říká se tomu mentální hra. Základem je nekoukat se na výsledky. Myslete vždy jen na jeden hod, který právě provádíte. Co se stalo, už neovlivníte, a k dalším hodům se teprve dostanete. Také když nebudete vědět, co musíte hodit, bude se vám házet líp, než když budete pod tlakem, že musíte hodit určité číslo.
Možná byste se divili, jak se i světová bowlingová špička snaží rozhodit navzájem. Když vás někdo pochválí: Tobě to dneska nějak jde, může to být cílené. Začnete nad tím přemýšlet a rozhodíte se z koncentrace.